Čím zaručeně odradíte zájemce o koupi?

‍‍Až příliš hezké na to, aby to byla pravda

‍Když slibujete víc, než skutečnost unese, ztrácíte důvěru ještě před začátkem jednání. Dnešní kupující nevěří dojmům, ale faktům. Poznají fotky zpracované umělou inteligencí, zjistí si více o charakteru a hlučnosti okolí a změří si metráž bytu. Jakýkoliv rozpor mezi realitou a prezentací vytvoří zklamání, které zájemce buďto použije jako vyjednávací páku, nebo z netransparentního obchodu vycouvá.

‍

TIP: Chcete na to jít skutečně strategicky? Čtěte náš Velký průvodce prodejem nemovitosti.

‍

Skrývání vad a technických nedostatků

‍Každý ví, že technické nedostatky znamenají budoucí náklady, takže je stav nemovitosti klíčovou informací. Zvlášť u prodeje rodinného domu se očekávají revizní zprávy, dokumentace ke kotli či jinému zdroji tepla, základní informace o elektroinstalaci, střeše nebo případných opravách.

‍
‍

Z praxe realitního makléře:

„Je čím dál častější, že si zájemce na prohlídku přivede technického inspektora. K technickým faktorům, které nejčastěji přeruší vyjednávání, patří vlhkost, špatný stav rozvodů, problémy se statikou a čím dál častěji také neefektivní vytápění.”

Problém paradoxně nevzniká tam, kde není stoprocentní kondice nebo některé prvky dosluhují –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s tím většina kupujících počítá. Problém vzniká tam, kde není jasno. Téměř každý zájemce ztrácí chuť zjišťovat více v momentě, kdy prodávající buďto netuší nebo nechce říct, v jakém stavu nemovitost skutečně je. 

Uvažujete o prodeji nemovitosti? Přečtěte si o častém přešlapu, který vás může stát finanční ztrátu: Ceny nemovitostí v inzerátech vs. skutečnost. Víte, že rozdíl může jít do milionů?

Z interních dat MAXIMA REALITY vyplývá, že kupující odmítají číst mezi řádky a hádat, co vše je ještě skryto. Nejasné odpovědi automaticky otevírají otázku možných skrytých vad, u kterých navíc občanský zákoník počítá s odpovědností prodávajícího až pět let po prodeji.

‍

Přečíst si: Na co si dát pozor, když chcete prodat nemovitost bez realitky

‍

Stavební dokumentace

Tento bod se týká především rodinných domů – uvádí se, že až 80 procentům starších staveb v České republice tato dokumentace chybí. Je důležité zdůraznit, že podle platné legislativy musí vlastník stavby uchovávat dokumentaci odpovídající skutečnému stavu objektu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy projektovou dokumentaci nebo pasport stavby. Pokud dokumentace chybí nebo není aktuální a nemovitost se prodává, může to být pro kupujícího jasný signál rizika a pro prodávajícího právní a finanční nevýhoda.

‍

Mlžení kolem spotřeb energie a dalších poplatků 

Každý zájemce o patrně nejdražší koupi svého života bude chtít znát výši měsíčních účtů. V případě bytu ho bude zajímat výše záloh na energie i to, jak se mění spotřeba v jednotlivých letech a ročních obdobích. Bude se ptát na fond oprav, jaké jsou poplatky za správu domu, jak se částky v posledních letech měnily a jestli se v domě neplánují velké opravy, které náklady zvýší.

U rodinného domu kupující kromě jiného sleduje i energetickou třídu (PENB), aby si mohl spočítat, jak drahý provoz domu ho čeká. Je důležité vědět i to, že zákon ukládá prodávajícímu povinnost prokázat se při prodeji energetickým štítkem.

Co říci závěrem? Jasně platí, že rozhodujícím faktorem je pro potenciálního kupce důvěra a transparentnost. Jakmile má pocit, že musí zjišťovat věci, které měly být jasné od začátku, důvěra mizí a raději se poohlédne jinde.

‍